Studený a mokrý duben plní sklepy i sudy.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Mokrý duben a máj chladný znamená k sýpkám a senu přístup žádný.
Jaký duben takový říjen.
O svatém Jiří je-li krásně a teplo, jistě následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů, žádné ovoce.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
Příjde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Hřmí-li v dubnu, je konec mrazům.
Jak hluboko v dubnu namokne půda, tak hluboko v máji vysychá.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Na svatého Marka vysej oharka.

A co vlastně pranostika je? Je to dochované předpovídání hlavně počasí, je to taková lidová průpověď o počasí a o přírodních jevech, jak je zaznamenávali naši dávní předkové při své denní práci a při svém denním sepětí s přírodou.

Podle hřbetní kosti, takzvané kobylky na podzimní hodové huse, se ukazovalo, že bude zima mírná. Tato hřbetní kost byla celá světlá, jen na jednom kraji nepatrně tmavší.
A skutečná zima? Dobře si ji pamatujeme, byla mírná jak ta husí kost předpovídala, taková “nijaká”. V důsledku toho, že nebyly silnější mrazy půda na zahradě dostatečně nepromrzla a bude to mít za důsledek pracnější obdělávání. A tím bude na zahradě i více škůdců.
Ale jako každý zahradkář i já se s tím správně vypořádám.

Uvádím pranostiky vztahující se k měsíci prosinci jak se mi je podařilo napsat.

Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Studený prosinec značí brzké jaro.
Mírný prosinec bude celá zima mírná.
Na suchý prosinec následuje suché jaro.
Jaké zimy v prosinci taková tepla čekejme v červnu.
Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
Říká se jaký prosinec takový celý rok.
Na vánoce dlúhé noce.
Čtvrtého prosince svátek Barbora.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí mrazem.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do vánoc.
Na svatou Barboru vytáhni saně do dvoru.
Po svaté Baruši střez si nosu i uší.
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o vánocích vůz.
6.prosince Mikuláše.
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň 3 měsíce z řeky, bude zamrzlá.
13. prosince Lucie.
Když přijíždí svatá Lucie, najde tu už zimu.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, vždyť nám dává nejdelší noc.
Svatá Lucie nocie upije ale dne ještě nepřidá.
17. prosince Lazara.
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
21. prosince Tomáše.
O svatém Tomáši meluzína vždy straší.
23. prosince Viktorie.
Svatá Viktorie obrázky na okna mrazem ryje.
25. prosince Boží narození.
Lepší vánoce třeskuté než tekuté.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
26. prosince Štěpána.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude jistě pěkné jaro na to.
Jestliže na Štěpána větry uhodí, na příští rok se všecko špatně urodí.
31. prosince Silvestr.
O Silvestru snížek, ten si už poleží.
Jak byla po celý rok voda a bláto, na Silvestra jistě nenapadne zlato.

U nás se dosti věřilo, že podle kosti na husím hřbetě té takzvané “kobylky” se na podzim dá posoudit jaká bude následná zima. Zda mírná či tuhá. Mírná tehdy když celá kost bude hodně světlá bez tmavých skvrn nebo zase vůbec celá nebo z velké části hnědá, což je znak že bude tuhá zima.
Mohu říct že někdy to i vyšlo a abych se přiznal, tomuto hodnocení husí “kobylky” i trochu z tradice věřím aspoň to tak nezatracuji a vždy se takového hodnocení zúčastním když mám tu možnost.
Také letos jsem byl pozván mojí blízkou rodinou na hody. A jako již tradičně byla k obědu pečená husa se zelím a knedlíky. A stejně jako jiné roky byla pozornost věnována posuzování husí hřbetní kosti za účelem zjištění jaká že ta letošní zima asi bude.
Když neteř Marie naporcovala upečenou husu a nám přihlížejícím opatrně podala dotyčnou hřbetní kost již bez masa, tak jsme zjistili, že tato kost byla celá světlá jen na jednom kraji byl malý tmavší proužek.
A bylo jednoznačně všemi určeno, že letošní zima bude mírná asi taková jakou bychom si my všichni hodovníci kolem stolu přáli.
Jistě až sama příroda uskuteční a ukončí zimní období, my pak můžeme na jaře jen třeba opravit naše podzimní zvažování nad husí kostí jaká ta zima bude.
Bylo to pro každého přítomného takové milé hodové potěšení a také radost při té příležitosti z vybavovaných vzpomínek na dřívější časy z dětství, na které já tak rád vzpomínám.

V pátek dne 24.8. má dle kalendáře svátek svatý Bartoloměj. A co se o něm praví?
“Bartolomi hlavu létu zlomí”. Čiže ať chceme nebo nechceme, léto končí ale nebuďme posmutnělí, vždyť ještě bude to “Babí léto”, které nebývá o mnoho chladnější než to normální léto horké a dá se to napravit při ranní procházce nějakým tím lehčím svetříčkem.

Na svatého Antonína, třináctého června, broušení kos začíná.

Při různých oslavách se pronáší různé přípitky.
Zaujal mne prostý přípitek na mé oslavě letošního výročí narozenin, který zněl takto: “Ke slavnostnímu dni Tobě přejeme šťastné další žití, jen ve zdraví a spokojenosti!”.
Následné pak cinkání skleniček s perlivým vínem na jazyku v přítomnosti všech milých, to byl bez nadsázky ten nejlepší balzám pro duši i tělo.