Jak po škole ve Vsetíně
19. 11. 2006, 11.48
V deníku Vyprávjaní

Školní povinnosti se zdárně plnily, někdy se sice i některý domácí úkol nenapsal nebo se trochu odbyl, ale očekávané zkoušení z té které učební látky bylo vždy úspěšné bez připomínek. Zdálo by se, že tato školní pohoda by mohla pokračovat ještě dále.
Ale 4 školní roky měšťanské školy ve Vsetíně pro mne úspěšně skončily. Rázem skončilo všechno dění ve škole, kolem školy, přestaly i vzájemné vztahy mezi námi školáky. S mnohými jsem se již jen málo čistě náhodně setkával či vůbec jsem se s některými nepotkal. Jistě se každý se svými rodiči staral o další uplatnění po škole maje z ní v ruce patřičné školní vysvědčení.
V této situaci jsem byl samozřejmě i já, snad ještě ve ztíženějších možnostech s ohledem na nemocné rodiče a tím omezenější finanční zdroje k dalšímu studiu. Ale vyšlo to. Podal jsem si přihlášku ke studiu na tříletou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm se zaměřením na obchod. Bylo to pro mne v té době hodně zajímavé. Po škole bylo možné dobré uplatnění v obchodní činnosti u firem nebo i dále studovat. A vůbec jsem nemyslel na tu okolnost, že budu nucen denně dojíždět do Frenštátu s různými obtížemi cestování vlakem se dvojím přestupováním ve vlaku a někde i hodinové čekání na nádraží buď ve Vsetíně nebo Valašském Meziříčí.
Netrpělivě jsem tedy očekával vyjádření školy ohleně mojí přihlášky ke studiu.