Docházka do obecné školy v Polance pro mne dobře skončila, nepamatuji si během ní na nějaké potíže. Se školáky ve třídě jsme se vzájemně zkamarádili, třeba že jsem nebyl nijak výbojný či zlobivý. Právě z obecné školy mi přátelství spolužáků vydrželo nejdéle, vždy jsme se k sobě hlásili, rádi spolu hovořili. Nikomu z nás ani nepřipadlo, co budeme po škole dělat. Já jsem při hospodářství doma nemohl zůstat, všechny by nás neuživilo.
Rodiče mi naznačovali, že bych se mohl jít učit krejčovskému řemeslu, když jsem nebyl tělesně silný pro fyzickou práci někde na stavbě. Byl jsem s tím jistě srozuměn, asi jsem sebe také tak hodnotil.
V naší dědině byl jeden krejčí. Byl to válečný invalida, na frontě přišel o nohu. Udělal si krejčovský kurs a šil šaty. Moji rodiče zřejmě trochu počítali, že bych mohl jít k němu do učení či někde do vedlejší vesnice. Když jsem šel do školy kolem jeho chalupy, to jsem si asi představoval jak za těma jeho okny v dílně se budu učit šít šaty a že ty někdy ušiji i rodině.
Možná na popud ze školy či od mojich sourozenců v době mojí poslední docházky do obecné školy se rodiče rozhodli, že mne přihlásí do prvního roku měšťanské školy ve Vsetíně. Byla to chlapecká měšťanská škola na na Horním Městě v trvání 3 školních roků a čtvrtý ročník byl dobrovolný. Rodiče již nemluvili o tom, že bych šel do učení.
A tím vlastně rozhodli o mých dalších životních krocích a osudech až po současnost. Chci rodičům i sourozencům obzvláště sestře Marii tak tiše poděkovat i tímto příspěvkem za dobré a pro mne tak přínosné dávné rozhodnutí, jak dále po obecné škole.

Je-li teplý svatý Jakub 25. července, jsou určitě studené vánoce.
V letošním roce nebyl až tak teplý.
Jsou-li v červenci pracovní muka na poli, pak bude dobrá mouka.
Chodí-li husa v srpnu po blátě, chodí v listopadu po ledě.
Letos chodila v srpnu po blátě.
Teplý říjen určitě znamená studený listopad.
Mnoho dešťů v říjnu, je jistých mnoho větrů v listopadu.
A známá pranostika o svatém Martinu praví, že přijede-li na bílém koni, pak dále se metelice za metelicí honí.
Svatý Mikuláš splachuje břehy, což velkou vodu znamená.
Jaké zimy příjdou v prosinci, taková tepla se dají čekat v červnu.
Na Adama a Evu 24. prosince čekejte oblevu.

Podzimní čas vydržel a v sobotu byly provedeny téměř poslední práce před uzavřením zahrady a tím ukončení letošní zahradkářské sezony.
Byly obrány zimní hrušky v množství asi 30 kg, odšroubováno ruční čerpadlo vody, odšroubován zahradní stůl a lavice.
Konzervování čerpadla a uklizení sudů včetně zcela závěrečnýh prací před zamčení zahrady bude provedeno v příštích dnech.

Slyšel jsem, že nedůvěra je pravda hlupáků.
Ale praví se: Důvěřuj, ale prověřuj.

Sklízíme postupně úrodu na záhoncích a po jejich uvolnění je třeba provést podzimní rytí půdy. Ryjeme nahrubo, nerozmělňujeme hlínu, aby půda v zimě dobře promrzla a byla tak na jaře kypřejší. Při výběru rýče je dobré se přesvědčit, zda násada má pro nás vhodnou délku. Při rytí pak nemusíme hodně namáhat záda. A také doporučuji vyzkoušet, zda je nás lepší rukojeť rýče ve tvaru D, či T. Rýč je výborný rycí nástroj a musí nám vyhovovat, jak se říká, na míru. Pokud je ale půda k rytí příliš těžká a mokrá, že by se mohla lepit na rýč, potom je lepší použít silné rycí vidle, jimiž se též půda dobře zryje.

V sobotu bylo velmi krásné podzimní počasí a provedly se téměř poslední práce na zahradě před zimou.
Byla sklizena červená řepa, fazole šváby a fazole keříčkové, také zbytek drobných okurků ve foliovníku, vybrány hlízy mečíků a zbytky trávy na sušení do vázy, malé okrasné dyně, bylo jich pouze 5 kusů a je zajímavé, že 2 kusy vyrostly téměř do rozměrů normální dyně. Sklizen i celer, sice bulvičky byly malé, ale list také sklizen na sušení do polévkové směsi.
Je vše poryto a na dvou stromech jsou ještě k obrání zimní hrušky.
Během posledních roků již porezivěl plech na vstupní bráně od silnice a bylo jej nutno očistit, odrezit a natřít zelenou barvou stejného odstínu. Také tato činnost byla dokončena tuto sobotu. Brána vypadá jako nová.