Na zahradě pěstuji dlouhá léta mátu peprnou, latinský název Mentha piperita. Sklízím ji i čtyřikrát v roce. Má výraznou vůni a chuť, rád piji mátový čaj.

Ranní šálek osvěžujícího mátového čaje mi dává jistotu, že den začínám svěže a čile a že takový je zpravidla i celý den.

Používám hlavně sušené listy a drobné výhonky, ale mohou být i čerstvé.

Svými povzbuzujícími účinky pomáhá mátový čaj v širším spektru. Má příznivé účinky na nervovou soustavu, mírní bolesti, podporuje vylučování žluči, trávení, zabraňuje nadýmání, uvolňuje křeče a má osvěžující a protizánětlivé účinky, v ní obsažené třísloviny mají i protiprůjmový účinek, dobře působí při běžných nachlazeních a horečce, osvědčuje se i při pálení žáhy, nebo jen tak k uhašení žížně.

Na mátový čaj nedám dopustit.

A jak mátový čaj vařím?

Do konvice dám dvě čajové lžičky řezaných sušených či čerstvých listů, zaliji půl litrem vroucí vody, konvici zakryji a nechám deset minut odestát. Čaj má zlatovou barvu.

Čaj piji neslazený.

V sobotu byl velmi příhodný čas to znamená suchá půda pro výsadbu česneku. A také bylo slunečné teplé počasí takže na zahradě jsme vysadili česnek, 70 strůčků, z toho polovina bílý nepaličák a polovina modrý paličák. Sadba použita vlastní. je osvědčená a jsme s ní spokojeni.
A také bylo provedeno poslední podzimní kosení trávy na celé zahradě. Pokosená tráva se dala k ovocným stromkům jako budoucí kompostové hnojivo.
Úroda ovoce je nepatrná, jen odrůda Šampion trochu zarodila a jablka byla tuto sobotu sklizena.
Otrhávají se dozráté lusky fazolí-švábi. Úroda těchto fazolí je trochu menší.
Pokud se týká léčivky měsíček zahradní, otrhány poslední květy a také vyzrátá semena v tobolkách.

Mečík, zvaný gladiolus, dostal své jmého od podobnosti svých listů s římským mečem a gladiátorskou zbraní, zvanou gladius.
Měčík je nádhera a ozdoba zahrad a vynikne ve váze i v pokoji.
Po výsadbě hlíz na jaře potřebuje hloubku sadby 8 až 15 cm, čím větší hlíza, tím hlouběji se sadí, v řádku pak 15 až 30 cm od sebe a řádky na vzdálenost 25 až 30 cm.
Po výsadbě i během vegetace dbáme na okopávání a zalévání, ale nesmíme zapomínat na výživu. Rostlina se vyčerpá tvorbou květů a hlíz a pokud nemá dostatek živin, nestačí už vytvořit velké hlízy, potřebné pro další úspěšné pěstování.
Mečíky sázíme do dobře zpracované půdy, která byla vyhnojena organickými hnojivy rok před výsadbou. Přímé hnojení chlévskou mrvou mečíkům nesvědčí.
Jakmile se objeví špičky výhonků již přihnojujeme roztokem NPK, nebo Cereritem a tuto zálivku opakujeme každých 14 dnů až do doby květu.
Pokud květy neořežeme v plném květu, odstraňujeme klas ihned po odkvětu, pokud je sucho. Zbytky rostlin stále zaléváme dle potřeby, až do doby sklizně hlíz. Tyto sklízíme zásadně za suchého počasí během září a října.
Před sklizní stonek seřízneme asi na 10 až 15 cm nad povrchem země. Hlízy vyryjeme, očistíme a sušíme asi týden při teplotě 30 až 40 stupňů, dle svých možností. Potom oddělíme zbytek staré hlízy s kořínky a odlomíme zbytek nadzemní části.
Zdravé a čisté hlízy skladujeme v suché místnosti při teplotě 5 až 10 stupňů celsia, nejlépe prosypané suchou rašelinou.

Staré pranostiky nám tvrdí, že cibule spolehlivě předpovídá i počasí.
Když má totiž sklizená cibule tenkou slupku, ty její zátěrky, tím ohlašuje mírnou zimu.
Urodí-li se však cibule s pevnými až tvrdými slupkami, to bude jistě tuhá zima!

V malém foliovníku byly pěstovány po více roků hlavně papriky ze sazeniček vypěstovaných doma. Konstrukce tohoto foliovníku již po dlouhé době užívání dosloužila, použité dřevo bylo natolik ztrouchnivělé, že se nedalo počítat s dalším používáním a oprava by byla neúměrná.
Byl proto v sobotu rozebrán a jeho místo bude zatravněno.
Letošní úroda paprik byla velmi slabá až s podivem, jak málo plodů na jednotlivých keříčcích bylo.
Tuto sobotu byly také vykopány brambory. A jejich pěstitelský efekt, to je sklizené množství bylo hodně slabší. Snad tím, že se použil již vyžitý opotřebovaný starý satbový materiál.
Zda se ještě vrátíme k pěstování brambor, není rozhodnuto, ale v každém případě by byla nutná obnovená satba.
Skleníkové okurky na počátku růstu neskýtaly naději větší úrody, ale od konce srpna se natolik spravily, že postupná sklizeň bude.
Rajčata byla napadena plísní a černáním plodů. Rostliny jsou již zlikvidovány spálením. Úroda byla minimální.

Myslím špekáčky v kyselém nálevu. Jsou dobré a snadno je i doma uděláme.
Tady je kuchařský předpis na ně:
0,75 l octu
3 dcl vody
celé nové koření
celý pepř
bobkový list.
Toto se svaří a nechá vychládnout.
Špekáčky prokládáme ve sklenici cibulí, v množství dle chuti a pak je zalijeme svařeným nálevem.
Množství použitých špekáčků neuvádím, kolik utopenců si kdo chce udělat, tolik vloží do sklenice špekáčků, a stejně si dle nich uvaří nálev. Třeba bude stačit jen poloviční množství octu a vody.
Na závěr nalijeme do naplněné sklenice ještě 1 dcl oleje a pak obsah necháme uležet.