Potřeba 30 dkg tvrdého sýra, 3 dcl kompotovaného ovoce jako jsou meruňky, mirabelky, hrušky, jeřabiny, švestky, třešně či višně, dle toho co mám, pak 1,8 dcl bílého jogurtu, špetka cukru a citronová šťáva.
Pracovní postup:
Sýr hrubě nastrouhám, kompotované ovoce odpeckuji a drobně nakrájím, přidám jogurt, cukr, citronovou šťávu, promíchám a nechám chvíli proležet.
Před podáváním dochutím cukrem a citronovou šťávou.

Připravím si květináč nebo vhodnou misku se sadbovým, řízkovacím nebo běžným pěstebním substrátem a posypu ho tenkou vrstvou ostrého písku. Vyberu silné a zdravé mladé výhony bez květních pupenů a odříznu je nebo odlomím z rostliny, to jsou řízky.
Například chryzantémy snadněji zakoření, když jsou utrženy. Délka stonku může být různá, ale vždy musí mít nejméně jeden nebo několik párů plně vyvinutých listů. Stonek zaříznu ostrým nožem nebo žiletkou těsně pod listovou uzlinou.
Kolíčkem nebo tužkou udělám do zeminy otvory, do kterých řízky vložím. Je dobré, když konce stonků se ošetří práškem stimulujícím zakořenění a substrát kolem vloženého řízku prsty jemně upěchuji.
Úspěch je jistý.

Někdy bývá pěstování rostlin ze semen pomalé, dlouhé a také pracné. Způsob kvalitního rozmnožení je bylinné řízkování.
Mladé rostliny vypětované z řízků jsou větší a silnější, hlavně jsou však geneticky srovnatelné se svými rodiči.
Na bylinné řízky odebíráme, především na jaře a časně v létě, statné mladé výhonky. K nejběžnějším řízkovaným rostlinám patří vytrvalé a záhonové rostliny.

V potřebném termínu zasazeny hlízy mečíků, vyset měsíček, keříčkové fazole a okrasná tráva na sušení. Dne 21.5. přesazeny vzrostlé sazenice rajčat do foliovníku. Bylo jich 12 sazeniček.
Začalo se s obsíkáním záhonků.

V knihovně ve škole se také půjčovaly dětské knížky. U školáků o ně byl značný zájem, kteří tak měli tím jen jediný zdroj možností přijít k dětským knížkám. Stejně tak bylo využíváno i půjčování knížek dospělým.
Již si vůbec nepamatuji jaké knižní tituly dětských knížek v té době byly. Nepochybuji o tom, že to byly dětské knížky hodnotné ať pohádky či různá vyprávění s obrázky od domácích spisovatelů. Jistě by bylo zajímavé seznámit se i v současné době s dětskou četbou z doby třeba před 70 lety.
Když jsem si půjčil dětskou knížku, vím jistě, že ji četli i rodiče a sourozenci. Zvláště v zimní době se u nás četlo tak, že některý sourozenec četl nahlas, aby v teple jizby po večeři všichni poslouchali pohádkovou či jinou knížku. Jen můj otec, který špatně slyšel, četl sám někdy přes den.
O půjčovaných dětských knížkách se zmiňuji proto, že když do knihovny dostali či přikoupili novou dětskou knížku, byly to zpravidla pohádky, tak ji učitel před zařazením k půjčování nejdříve coby premiově odměnou za dobré chování a učení půjčil některému školákovi.
Bylo z toho u takového odměněného hodně radosti. Vzpomínám si jak i já jsem dostal jednou od učitele k přečtení novou knížku, byla obrázková a jistě jsem tomu byl obzvláště rád.
Že ji četli se mnou rodiče i sourozenci, to bylo jisté.

V zimních měsících někdy hráli místní mladí lidé takové vskutku ochotnické divadlo. Měli to pro svoji zábavu a ovšem byl to i cenný kulturní čin, protože hráli dá se říct české buditelské hry.
Školní mládež stála v tomto dění tak nějak bokem, nezúčastňovala se ani případných debat o divadle. Pouze před vánočními svátky vybraní zpěváčci a zpěvačky nacvičovali vánoční písně a koledy a to hlavně pro náboženské oslavy.
Nebylo jistě pochyb, že by někteří školáci dovedli nacvičit i nějaké divadlo, kde by na hereckých výkonech tak nezáleželo. A zájem mezi dětmi by byl. Jistě by se hlásili hlavně odvážnější chlapci. Já sám bych se nehlásil, usoudil jsem snad, že být posluchačem v hledišti před plachtou je lepší jak hru cvičit a pak na stupínku ve třídě hrát.
Nápad hrát ve škole divadlo vzešel určitě od učitele a snad i od některých rodičů, kteří se zapojovali do divadelní činnosti dospělých.
Tak tedy učitel vyhlásil školní divadelní záměr divadlo hrát a jistě vybíral vhodné postavy pro hru. Jak to bývá při takovém výběru, menšího počtu dětí z velkého počtu, byli i někteří školáci nespokojeni, že nebudou hru cvičit, že nebyli vybráni ke cvičení.
Ze zkoušení hry ale brzy sešlo, přestalo se nacvičovat a vše upadlo v zapomění. Asi si učitel uvědomil náročnost takové činnosti, byla by nad jeho časové a jiné možnosti, vše dobře zvládnout.
Jisté je, že kdyby sami školáci divadelní hru hráli, byla by to kulturní událost ve škole taková, že by se na ni dlouho vzpomínalo.

V první polovině tohoto týdne sice dosti zapršelo, ale v sobotu již bylo možné pracovat na záhoncích.
Tedy i na naší zahradě jsme pracovali. Pod folií vysazeno 25 sazeniček salátu, koupeného v trhu. Dále vysazeny trochu předklíčené hlízy brambor asi 100 kusů. Také vysazena cibule sazečka, odrůda Všetana, částečně koupená v obchodě a částečně z vlastní sadby. Do pařeniště pod folii vysety okurky nakládačky. Na své stanoviště pod konstrukci vysety fazole, řečené šváby. Okopány ostružiny a maliny, staré odplozené výhony odstraněny. Také se pracovalo na odplevelení záhonků jahod a česneku.